O tom, že kultura i společnost se neustále mění, asi není třeba hovořit. Někdy jsou tyto změny k lepšímu, jindy k horšímu. A jednou z nich, se kterou se setkáváme stále častěji, je rozdělování společnosti. Jistě, to existuje již dlouho, avšak v dnešní době je zvláště prominentní.
Můžeme si toho všimnout zejména u politiků, kteří proti sobě často staví například důchodce a mladé lidi, případně heterosexuály a LGBTQ+, bílé a barevné, Čechy a cizince a mnohé další. Obvykle je zde podněcována nenávist jedné skupiny k té druhé, a to napříč všemi směry.
Samozřejmě, nedůvěra k ostatním a určité rozdělení zde bylo vždy. V posledních letech však nabírá na obrátkách. Tento trend má samozřejmě hned několik příčin.
Jednou z nich jsou sociální sítě. Na nich se totiž jednotlivé skupiny mohou nejen organizovat, ale také se navzájem utvrzovat ve svých, mnohdy stále radikálnějších, názorech. Díky tomu mohou být hlasitější a jsou také více vidět.
Dále je to současné nestabilní celosvětové politické klima. Války vyhání mnoho lidí ze svých domovů, a ti pak hledají nové místo k životu. To se samozřejmě nelíbí těm, kteří tam již žijí, což dále podněcuje onu nenávist.
V neposlední řadě však na tom mají velký podíl i politici, a to prakticky z celého politického spektra a ze všech politických stran. Ti se totiž často snaží tento trend podněcovat a využívat, neboť přitáhne více lidí k volbám, a více lidí jim také dají svůj hlas. A to je to jediné, o co jim jde.
To vše bychom si měli uvědomit, než začneme vůči některé skupině pronášet pohrdlivé či dokonce nenávistné výroky, nebo tvrdit, že my jsme lepší. V žádné totiž nenajdeme jen dobré nebo špatné lidi. I uprchlík před válkou může být zločinec, důchodce si může rozumět s moderními přístroji. A na to bychom neměli nikdy zapomínat. Generalizace je totiž v tomto případě cesta do pekel.